3.7.2010 - Dnes nás čeká docela dlouhá jízda, na kterou jsme docela zvědaví. Rozhodli jsme se projet celý řetězec ostrovů ležící jižně pod Floridou zvaný souhrnně Florida Keys. Naším cílem je samozřejmě nejvzdálenější ostrov - Key West.
Po 275km jízdy jsme konečně u cíle. Ačkoliv by se to podle názvu mohlo zdát, Key West není nejzápadnějším ostrovem celého souostroví, ale posledním, na který vede silnice. Dál už se dá pokračovat jenom lodí. Na rohu Whitehead a South Street stojí tento pomník označující nejjižnější bod kontinentálních USA. Turisté se tu hojně fotí a při tom zapomínají, že už dávno nejsou na pevnině, ale na ostrově. Navíc nejjižnější bod ostrova Key West stejně leží ještě kousek dál v areálu tamní pevnosti. Úplně nejpřesnější není ani vzdálenost od Kuby - ta nečiní 90 nýbrž 94,5 mil :-)
Na Whitehead Street stojí jedna z nejdůležitějších pamětihodností ostrova - Hemingwayův dům. Slavný spisovatel zde žil v letech 1931-1940. Vstupné činí 12USD.
Podobných malebných baráčků ze dřeva je Key West plné. Je to úplně něco jiného než kosmopolitní Miami a jeho předměstí.
Přesunuli jsme se na severozápadní okraj ostrova. Radka šla nakupovat suvenýry a já jsem vyrazil ke zdejší marině. V jejím sousedství stojí tato pěkná budova Muzea umění a historie.
Marina na Key West. U zdejšího velkého betonového mola kotví některé obrovské výletní lodě, které su zastavují na své cestě ze západního Karibiku.
Na rohu Whitehead a Fleming Street se nachází nultá míle US Highway No.1 - tedy jakýsi pomyslný počátek všech US dálnic!
V podvečer jsme se vydali zpátky na dlouhý přejezd do Miami. Cestou jsme občas zastavili, abychom si vyfotili některý z mnoha mostů, které spojují jednotlivé ostrůvky. Tento konkrétní vede na ostrov Bahia Honda Key.
4.7.2010 - Dnes nás konečně čeká nalodění a odpoledne začne naše plavba Karibikem. Dopoledne máme dostatek času na poslední koupel v Atlantiku a také na procházku po Miami Beach. Pár bloků od našeho hotelu stojí tato budova bývalé radnice z roku 1929.
Po rušné Washington Avenue, která je rovnoběžná s naší Collins Avenue, jsme pokaždé příjžděli z výletu.
Odpoledne jsme vrátili auto a shutle bus z půjčovny nás zadarmo odvezl až do přístavu. Tam jsme nastoupili na loď Valor společnosti Carnival. Z 11. paluby se nám naskytl nádherný výhled na miamské mrakodrapy, tak jsme se s nimi hned nechali zvěčnit.
Z obrovské lodi byly opravdu nádherné výhledy. Za McArthur Causeway (silnice vedoucí kolem přístavu po hrázi) byla nádherně vidět silueta Miami Beach. Dokonce jsme v dálce objevili hotel Royal Palm (uprostřed snímku s věžičkou), který stál naproti našemu hotelu Tropics.
V 16 hodin konečně vyplouváme na moře. Kolem jedoucí auta troubí, blikají a lidé ze břehu i z lodě na sebe mávají, jako by odjezd obří lodě byl tou nejvýznamnější událostí letošního roku. Euforickou náladu nemůže pokazit ani dešťová přeháňka, která nás právě začala zkrápět.
Míjíme nejižnější výběžek Miami Beach a most, po kterém jsme i my několikrát přejížděli. Před námi je teď celodenní plavba k severozápadnímu pobřeží Kuby, kde u mysu San Antonio, který mimochodem uvidíme na obzoru, vplujeme do Karibského moře.
